1.část: Úvodník
2.část: Základní ring
3.část: Vyhodnocení

Dotazník v volbě prezidenta

Dotazník je anonymní a obsahuje 30 otázek. U každé otázky vyberte a označte pouze jednu z nabízených možností odpovědi. Pokud mezi nabízenými možnostmi nenajdete odpověď, která by vystihovala Váš názor jednoznačně, pak označte tu odpověď, která je významem nejblíže. U jednotlivých položek dotazníku je k dispozici i nápověda. Vaše odpovědi nebudou posuzovány jako správné nebo špatné.

1.část: 1/10

Jste:

1.část: 2/10

Kolik je Vám let?

1.část: 3/10

Jaký je Váš rodinný stav?

1.část: 4/10

Žijete v domácnosti s dětmi?

1.část: 5/10

V jakém kraji aktuálně žijete?

1.část: 6/10

Jaká je velikost místa Vašeho bydliště?

1.část: 7/10

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

1.část: 8/10

Jaké je Vaše ekonomické zařazení?

1.část: 9/10

Jak jste spokojený/spokojená s životními podmínkami v ČR?

1.část: 10/10

Jak jste spokojený/á se svou finanční situací?

Děkujeme Vám za vyplnění úvodníku!

Nyní vstoupíte do prezidetského ringu a po vyplnění otázek získáte vyhodnocení svých odpovědí.

2.část: 1/30

Kdo by měl volit prezidenta ČR?

2.část: 2/30

Jaký způsob volby prezidenta by měla využívat ČR?

2.část: 3/30

Měla být v ČR omezena horní věková hranice pro kandidaturu na prezidenta?

2.část: 4/30

Jakým způsobem by měla ČR nastavit dolní věkovou hranici pro kandidatura na prezidenta?

2.část: 5/30

Měla by ČR umožnit, aby byl stejný kandidát zvolen do funkce prezidenta více než dvakrát za sebou?

2.část: 6/30

Měla by ČR zavést dodatečné podmínky pro kandidaturu na prezidenta?

Zobrazit nápovědu

V současné době může na post prezidenta ČR kandidovat osoba, která splňuje následující podmínky: občan ČR starší 40 let, který je způsobilý k právním úkonům a trestně bezúhonný, nejedná se o osobu zvolenou dvakrát za sebou a její kandidatura byla navržena podle platné volební legislativy ČR. Skrýt nápovědu

2.část: 7/30

Jakým způsobem by měla ČR nastavit délku funkčního období prezidenta?

2.část: 8/30

Měly by být v ČR upraveny výkonné a/nebo legislativní pravomoci prezidenta?

2.část: 9/30

Jakou funkci by měl prezident plnit v politickém systému ČR?

2.část: 10/30

Jak by měla ČR nastavit pravomoc prezidenta vetovat zákony schválené parlamentem?

2.část: 11/30

Jakou roli má hrát prezident ČR při utváření zahraniční politiky?

2.část: 12/30

Jak by se měl prezident ČR podílet na vyjednávání mezinárodních smluv?

2.část: 13/30

Jak by měl prezident ČR přistupovat k ratifikaci mezinárodních smluv dojednaných vládou?

Zobrazit nápovědu

Závazné mezinárodní smlouvy mají povahu ústavních dokumentů a jsou nadřazeny vnitrostátnímu právu, proto se u nich obvykle vyžaduje proces ratifikace. Ratifikace znamená potvrzení platnosti vybraného dokumentu, typicky mezinárodní smlouvy. Procesu ratifikace mezinárodních smluv v ČR se účastní parlament, který vyslovuje souhlas a prezident, který proces ratifikace stvrzuje a ukončuje svým podpisem. Skrýt nápovědu

2.část: 14/30

Jakým způsobem by měl prezident ČR postupovat při jmenování velvyslanců?

Zobrazit nápovědu

Ústava ČR dává prezidentovi pravomoc jmenovat velvyslance navržené vládou. Velvyslanec je vybírán obvykle z profesionálních diplomatů personální radou Ministerstva zahraničních věcí ČR. Doporučení rady je vodítkem pro ministra zahraničních věcí. Ministr velvyslance navrhuje vládě, po jejím schválení je návrh předložen k podpisu prezidentu republiky, který velvyslance jmenuje. Právní řád ČR však jednoznačně nestanovuje, zda prezident smí jmenovat jen některé jemu navržené velvyslance a zda jiné smí odmítnout. Skrýt nápovědu

2.část: 15/30

Jakou roli by měl hrát prezident v případě, že bude ČR zapojena do ozbrojeného konfliktu?

2.část: 16/30

Jak by měl prezident ČR uplatnit funkci vrchního velitele ozbrojených sil v případě, že bude ČR zapojena do ozbrojeného konfliktu?

2.část: 17/30

Měl by mít prezident ČR pravomoc vyhlásit částečnou/všeobecnou mobilizaci, aniž by předtím parlament vyhlásil stav ohrožení/válečný stav?

2.část: 18/30

Měl by mít prezident ČR pravomoc vyhlásit válku jinému státu (či nestátnímu aktérovi), aniž by předtím parlament vyhlásil válečný stav?

Zobrazit nápovědu

Ústava ČR výslovně neupravuje akt vyhlášení války jinému státu (či nestátnímu aktérovi, typicky teroristické či nestátní paramilitární organizaci). Vyhlášení války je samostatný akt mezinárodního práva, který následuje po vyhlášení válečného stavu. V českém právním systému je vyhlášení války de-facto součástí práva prezidenta zastupovat stát navenek, může tak ale učinit pouze po předchozím vyhlášení válečného stavu parlamentem. Prezident proto není oprávněn jednostranně vyhlásit válku jinému státu, a to ani v případě není-li parlament usnášení schopný. Skrýt nápovědu

2.část: 19/30

Jak by měl prezident ČR přistupovat k pravomoci jmenovat generály ozbrojených sil a bezpečnostních sborů?

Zobrazit nápovědu

Prezident ČR má pravomoc na základě návrhu vlády a s kontrasignací premiéra jmenovat/degradovat do/z generálských hodností příslušníky ozbrojených sil (Armáda ČR, Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž) a všech bezpečnostních sborů ČR (Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace). Skrýt nápovědu

2.část: 20/30

Jakým způsobem by měl prezident ČR postupovat při jmenování premiéra?

2.část: 21/30

Jakým způsobem by měl prezident ČR postupovat při jmenování premiérem navrhovaných ministrů?

Zobrazit nápovědu

Ústava ČR dává prezidentovi pravomoc jmenovat členy vlády navržené předsedou vlády neboli premiérem. Prezident republiky může jmenovat pouze kandidáta, jehož jméno bylo obsaženo v návrhu (dříve jmenovaného) předsedy vlády. Právní řád ČR však jednoznačně nestanovuje, zda prezident smí jmenovat jen některé jemu navržené členy vlády a zda jiné smí odmítnout. Skrýt nápovědu

2.část: 22/30

Jak by měla ČR nastavit pravomoc prezidenta vyhlašovat celostátní referendum?

Zobrazit nápovědu

V současné době má prezident ČR pravomoc vyhlásit referendum, všelidové hlasování o zákonodárných návrzích. Prezident však může referendum vyhlásit pouze na základě zákonného návrhu, který může předložit vláda či nejméně: a) 101 poslanců, b) 41 senátorů, c) 500 000 občanů oprávněných hlasovat v referendu, učiní-li tak formou petice. Prezident ale návrhu na vyhlášení referenda nemusí vyhovět, má-li za to, že návrh je dle komentovaného zákona nepřípustný nebo že navržená otázka je vadně formulovaná. Skrýt nápovědu

2.část: 23/30

Jakým způsobem by měl prezident postupovat při jmenování kandidátů do soudních funkcí, veřejných úřadů, do akademických funkcí či akademických hodností?

Zobrazit nápovědu

Ústava ČR dává prezidentovi pravomoc jmenovat kandidáty do funkce: soudce, předsedy vrchních a krajských soudů, předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu, předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů, předsedu Českého statistického úřadu, profesory, rektory veřejných vysokých škol či předsedu Akademie věd. Kandidáti na tyto funkce jsou vybíráni a navrhováni buď vládou, parlamentem, či oborovými radami a jejich výběr je podmíněn zákonem stanovenými podmínkami. Skrýt nápovědu

2.část: 24/30

Jak by měla ČR nastavit pravomoc prezidenta vyhlašovat amnestii?

Zobrazit nápovědu

Amnestií se rozumí hromadné prominutí či zmírnění trestu spojené se zahlazením odsouzení pro trestný čin, pro který byl trest uložen. Amnestie může také zahrnovat rozhodnutí, aby se trestní stíhání v případech, na které amnestie dopadá, nezahajovalo, nebo pokud bylo zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice). Amnestie může být udělena pro jakýkoliv typ trestných činů či trestních stíhání, nevztahuje se však na občansko-právní spory (např. exekuční řízení nebo insolvenční řízení). V České republice uděluje amnestii prezident s kontrasignací předsedy vlády. Skrýt nápovědu

2.část: 25/30

Jak by měla ČR nastavit pravomoc prezidenta udělovat milost?

Zobrazit nápovědu

Milostí se rozumí individuální prominutí či zmírnění trestu spojené se zahlazením odsouzení pro trestný čin, pro který byl trest uložen. Milost může být udělena pro jakýkoliv typ trestného činu, nevztahuje se však na občansko-právní spory (např. exekuční řízení nebo insolvenční řízení). V České republice uděluje milost prezident, a to bez kontrasignace jiného ústavního činitele. Milost je absolutní pravomocí prezidenta. Skrýt nápovědu

2.část: 26/30

Součástí výkonu prezidentského úřadu je pravomoc jmenovat členy vlády, velvyslance, generály, soudce, předsedy veřejných úřadů, kandidáty do akademických funkcí a hodností – co má následovat, pokud tak prezident odmítne učinit bez závažných či zákonných důvodů nebo jmenování odkládá nepřiměřeně dlouhou dobu?

Zobrazit nápovědu

Navrženým kandidátům nevzniká na jmenování do uvedených typů funkcí žádný právní nárok. Kandidáti jsou ale oprávněni dovolávat se práva na rovné podmínky přístupu k voleným a jiným veřejným funkcím (čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, čl. 25 písm. c) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech). Podle čl. 38 odst. 2 Listiny má každý mimo jiné právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů, přičemž v případě, kdy lhůta není stanovena, mělo by se rozhodnout ve lhůtě přiměřené. Skrýt nápovědu

2.část: 27/30

Měl by mít prezident ČR ústavněprávní odpovědnost a měl by být odvolatelný za akty, které jsou s touto odpovědností v rozporu?

Zobrazit nápovědu

Ústavněprávní odpovědnost je specifickým druhem právní odpovědnosti a zahrnuje jednání, které je v rozporu s normami ústavního práva, a které směřuje proti hodnotám ústavním právem chráněným. Příkladem ústavněprávní odpovědnosti v našem ústavním pořádku je odpovědnost prezidenta republiky za velezradu, jednání směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu a ústavním hodnotám či za hrubé porušení ústavního pořádku. Prezident ČR je v současné době z ústavněprávního hlediska odpovědný, což lze vymáhat i po skončení funkčního období. Skrýt nápovědu

2.část: 28/30

Měl by mít prezident ČR trestněprávní odpovědnost a měl by být odvolatelný za akty, které jsou s touto odpovědností v rozporu?

Zobrazit nápovědu

Trestněprávní odpovědnost je základním druhem právní odpovědnosti a zahrnuje jednání, které je v rozporu s normami právního řádu (zákony a zákoníky platné v ČR), a které je v rozporu s hodnotami chráněnými trestním právem ČR. Prezident ČR je v současné době trestněprávně odpovědný, za delikty spáchané v době výkonu funkce však nesmí být stíhán v průběhu funkčního období (kdy disponuje imunitou), může za ně však být stíhán po skončení funkčního období. Skrýt nápovědu

2.část: 29/30

Měl by mít prezident ČR ústavněpolitickou odpovědnost a měl by být odvolatelný za akty, které jsou s touto odpovědností v rozporu?

Zobrazit nápovědu

Ústavněpolitická odpovědnost není druhem právní odpovědnosti a nastupuje, dojde-li k porušení právních předpisů či důvěry ve vztahu založeném jmenováním nebo volbou, v případě porušení politického programu, zadání či strategie (typicky pokud jde jednání prezidenta proti politické strategii/cílům/záměrům stanoveným vládou). K přímému porušení Ústavy dojít nemusí. Nedochází k dokazování viny, ale vyslovení nedůvěry a odvolání z funkce. Jedná se o odpovědnosti založenou a regulovanou právem, ale mající politický charakter. Prezident ČR není v současné době z ústavněpolitického hlediska odpovědný. Skrýt nápovědu

2.část: 30/30

Měl by mít prezident ČR politickou odpovědnost a měl by být odvolatelný za akty, které jsou s touto odpovědností v rozporu?

Zobrazit nápovědu

Politická odpovědnost není druhem právní odpovědnosti a zahrnuje legální politická rozhodnutí, která sice neporušují žádnou právní normu, ale přesto mohou být z nějakého důvodu špatná, popřípadě poškozují-li buď materiální, ideologické nebo politické zájmy ČR. Politická odpovědnost není doprovázena žádnou právní sankcí, může ale být použita sankce politická, například vynucením demise. Prezident ČR není v současné době z politického hlediska odpovědný. Skrýt nápovědu

Vyhodnocení ringu prezidentských pravomocí

Vaše klání v ringu prezidenstkcý pravomocí je u konce.

Vyberte si typ zobrazení grafu:

Prstencový graf Polární graf Radarový graf Sloupcový graf
Registrace

nebo se přihlašte

1/6: Státní zřízení, lidská práva a vnitřní bezpečnost

3.část: 1/15

Jakou formu přímé demokracie by měla Česká republika zavést na celostátní úrovni?

Zobrazit nápovědu

Přímá demokracie je způsob vlády, který umožňuje zákonodárnou iniciativu občanů. Občané by se mohli přímo účastnit legislativního procesu a ve všelidovém hlasování rozhodnout o zákonodárných návrzích parlamentu či přímo předkládat zákonodárné návrhy prostřednictvím petice. Rozhodnutí občanů přijatá tímto způsobem by byla závazná. Skrýt nápovědu

3.část: 2/15

Měla by Česká republika zavést přímou volbu starostů a hejtmanů?

Zobrazit nápovědu

V současné době nejsou starostové ani hejtmani voleni občany v přímých volbách. Starostové, hejtmani a další členové Rady obce/kraje (výkonné složky místní samosprávy) jsou vybíráni členy obecních/krajských zastupitelstev. Rada obce/kraje pod vedením starostů/hejtmanů předkládá své návrhy zastupitelstvu, které je schvaluje. Starostové/hejtmani jsou tak politicky odpovědni členům zastupitelstva (a ne přímo občanům). Skrýt nápovědu

3.část: 3/15

Měla by Česká republika zavést možnost odvolat politické činitele volené v přímých volbách na základě referenda?

Zobrazit nápovědu

Političtí činitelé volení v přímých volbách jsou prezident, poslanci a senátoři Parlamentu ČR, krajští a obecní zastupitelé Skrýt nápovědu

3.část: 4/15

Měla by Česká republika zavést možnost elektronického hlasování pro všechny typy voleb do zastupitelských orgánů (Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, obecní/krajská zastupitelstva)?

Zobrazit nápovědu

Elektronické hlasování umožňuje odevzdat volební hlas na dálku prostřednictvím aplikace na internetu vytvořené k tomuto účelu. Aby volič odevzdal hlas vybranému kandidátovi, nemusí se fyzicky dostavit do volební místnosti, ale použije počítač s připojením k internetu. Skrýt nápovědu

3.část: 5/15

Jaký z níže uvedených jevů považujete za hlavní riziko pro vnitřní bezpečnost a stabilitu České republiky?

Zobrazit nápovědu

Vnitřní bezpečností se rozumí zachování a zajištění vnitřních funkcí státu, ochrana demokratických základů, ústavních práv a svobod občanů, ochrana vnitřního pořádku, bezpečnosti a zákonnosti, ochrana životů a zdraví, majetkových hodnot a životního prostředí před hrozbami majícími původ na území státu. Skrýt nápovědu

3.část: 6/15

Měla by Česká republika zavést tzv. klouzavý mandát pro poslance Parlamentu ČR?

Zobrazit nápovědu

Klouzavý mandát předpokládá, že pokud se poslanec stane členem vlády, přenechá svůj mandát náhradníkovi. Tento náhradník se stává plnohodnotným členem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do té doby, kdy původní poslanec pozbývá pozici člena vlády či dochází k zániku konkrétního mandátu. Skrýt nápovědu

3.část: 7/15

Měla by Česká republika upravit pravomoci Senátu Parlamentu ČR?

3.část: 8/15

Měla by Česká republika upravit samosprávné pravomoci soudní moci?

3.část: 9/15

Jak by měla Česká republika zvýšit efektivitu soudů a kvalitu soudních rozhodnutí?

Zobrazit nápovědu

V současné době zaznívají 3 základní návrhy, jejichž cílem je zvýšit efektivitu soudů a kvalitu soudních rozhodnutí: 1) Posílení kárné odpovědnosti soudců – požaduje zpřísnit tresty za kárná provinění (zahrnující zaviněná porušení povinností soudce, zaviněné chování nebo jednání, kterým soudce narušuje důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů), či propojit kárnou odpovědnost soudců s jejich odpovědností majetkovou. 2) Stanovení zákonných lhůt pro vydání soudních rozhodnutí. 3) Posílení mimosoudního řešení sporů – požaduje alternativní řešení méně závažných sporů například u mediátorů a nesoudních institucí nebo vyvedení určitých agend mimo soudní pravomoc Skrýt nápovědu

3.část: 10/15

Jak by měla Česká republika změnit podmínky pro exekuce a oddlužení?

Zobrazit nápovědu

Návrhy na změnu podmínek exekucí a oddlužení je možné rozdělit do 2 skupin: 1) Posílení kontroly státu nad exekučním řízením – např. zavedení teritoriálního principu činnosti soudních exekutorů, možnost zastavit neoprávněné exekuce, omezit či zastavit činnost exekutorů přesahujících své pravomoci a používajících nepřiměřené nástroje, přidělování exekucí soudem, posílit dozor státního zastupitelství nad zákonností exekucí a insolvenčních řízeních. 2) Posílení postavení dlužníků – např. omezení výše úroků z prodlení, omezení výše finančních sankcí, omezení výše nákladů na exekuci, spojení exekucí do jedné, omezení odměny exekutorů, zrušení DPH u exekucí, zabránit zabavování prostředků nezbytných na zajištění základních životních potřeb, povinnost exekutora zvolit pouze nezbytně nutnou kombinaci exekučních nástrojů (exekuční srážky ze mzdy, příkaz k úhradě pohledávky z účtu povinného, obstavení účtu a mobiliární exekuce). Skrýt nápovědu

3.část: 11/15

Měla by Česká republika posílit pravomoci Národního kontrolního úřadu (NKÚ)?

3.část: 12/15

Jak by měla Česká republika upravit právní status veřejnoprávních médií?

Zobrazit nápovědu

Veřejnoprávní média (např. Česká televize a Český rozhlas) jsou právnické osoby, které hospodaří s vlastním majetkem a financemi, a proto na ně nelze vztáhnout kontrolní působnost státních orgánů. Kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku veřejnoprávních médií patří do působnosti kontrolních rad volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Kontrolní působnost státních orgánů se v současné době vztahuje pouze na hospodaření s příspěvky vybíranými na základě zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Skrýt nápovědu

3.část: 13/15

Měly by bezpečnostní orgány České republiky disponovat nástroji ke kontrole a cenzuře internetového obsahu?

3.část: 14/15

Jak by měla Česká republika rozvíjet bezpečnostní sbory?

Zobrazit nápovědu

Bezpečnostní sbor je silová složka státu, která zajišťuje primárně vnitřní bezpečnost ČR. Existuje 7 bezpečnostních sborů: Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Celní správa ČR, Vězeňská služba ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace. Skrýt nápovědu

3.část: 15/15

Jak by měla Česká republika upravit přístup k rovnoprávnému postavení ve společnosti?

Státní zřízení, lidská práva a vnitřní bezpečnost: výsledky

Prstencový graf Polární graf Radarový graf Sloupcový graf

Popis vysledku

Subjekty s nulovým počtem bodů:

2/6: ROZPOČET, DANĚ A PODNIKÁNÍ

3.část: 1/15

Souhlasíte se zapojením České republiky do oblasti společné rozpočtové a daňové politiky Evropské unie (EU)?

Zobrazit nápovědu

Posílení kompetencí nadnárodních orgánů EU v následujících oblastech: vytvoření jednotného bankovního systému, zavedení společného rozpočtu (komplementárního k národním rozpočtům členských států), přenesení důležitých výdajových položek na centrální úroveň a sjednocení pravidel pro výběr daní v členských státech. Skrýt nápovědu

3.část: 2/15

Měla by Česká republika omezovat či přímo redukovat rozpočtové výdaje?

3.část: 3/15

Jaký nástroj by měla Česká republika uplatňovat pro výběr daní z příjmů fyzických osob?

3.část: 4/15

Jakým způsobem by měla být v České republice nastavena výše daňových odvodů za zaměstnance?

Zobrazit nápovědu

Zaměstnavatel má povinnost odvádět za své zaměstnance 22,8 % z celkové výše sociálního pojištění a 9 % z celkové výše zdravotního pojištění. Skrýt nápovědu

3.část: 5/15

Jak by měla Česká republika nastavit majetkové daně?

Zobrazit nápovědu

Mezi majetkové daně patří daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti, daň darovací, daň dědická a daň silniční. Silniční daň se platí za vozidla a jejich přívěsy/návěsy, pokud jsou používány k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Výše majetkových daní závisí zejména na fyzické velikosti majetku (např. nemovitosti), nebo na jeho hodnotě (např. dary či dědictví). Skrýt nápovědu

3.část: 6/15

Jakým způsobem by měla být upravena struktura zdanění přidané hodnoty zboží a služeb (DPH)?

Zobrazit nápovědu

DPH je typem nepřímé daně, která se platí při nákupu zboží a služeb. Podle zákona tuto daň odvádí registrovaní plátci DPH, kteří ji započítávají do finální ceny nabízeného produktu. Skrýt nápovědu

3.část: 7/15

Jaký nástroj by měla Česká republika uplatňovat pro výběr daní z příjmů právnických osob?

Zobrazit nápovědu

Tato daň se vztahuje na všechny typy podnikajících právnických osob (např. obchodní společnost, družstvo, spolek, nadace, nezisková organizace atd.). Skrýt nápovědu

3.část: 8/15

Jakým způsobem by měla Česká republika nastavit mechanismy administrativní kontroly podnikatelského sektoru a regulaci pracovně-právních vztahů?

Zobrazit nápovědu

Tato otázka nezahrnuje problematiku Elektronické evidence tržeb (EET). Skrýt nápovědu

3.část: 9/15

Měla by být zachována Elektronická evidence tržeb (EET)?

3.část: 10/15

Měla by Česká republika zavést opatření vůči firmám, které generují zisky z podnikatelské činnosti na území ČR, ale využívají možnosti danit takové výnosy v jiném státě, ve kterém mají registrované své sídlo?

Zobrazit nápovědu

Podle současné legislativy mohou firmy odvádět své zisky ve státě, ve kterém mají registrované sídlo své společnosti. Takto nastavená legislativa umožňuje firmám obcházet daňový systém států, ve kterých podnikají tím, že své sídlo registrují ve státech, které jim poskytují výhodnější podmínky pro danění příjmů. Skrýt nápovědu

3.část: 11/15

Měla by Česká republika uplatňovat sektorové daně?

Zobrazit nápovědu

Sektorová daň je chápána jako zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob pro subjekty podnikající ve vybraném odvětví (sektoru), na něž bylo uvaleno dodatečné daňové břemeno. Firmy v tomto odvětví zaplatí vyšší daň z příjmu než firmy v jiných odvětvích. Skrýt nápovědu

3.část: 12/15

Měla by Česká republika přistoupit ke zdanění bankovního sektoru?

Zobrazit nápovědu

Bankovní daň je specifickou sektorovou daní. V ČR se hovoří především o návrhu zdanění bankovních aktiv, výnosů či přímo finančních operací bank. Daňová sazba by měla vzrůstat progresivně v závislosti na hodnotě držených aktiv, generovaných výnosů či objemu a velikosti realizovaných finančních operací. Skrýt nápovědu

3.část: 13/15

Jakým podnikům by měla Česká republika primárně poskytovat přímou finanční podporu?

Zobrazit nápovědu

Základním kritériem pro posouzení velikosti podniku je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv), a to za předpokladu, že podnik není svou vlastnickou strukturou propojen s dalšími, a není tak součástí korporátního či holdingového uskupení. 1) Drobný podnik – zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. 2) Malý podnik – zaměstnává méně než 50 osob a jeho roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. 3) Střední podnik – zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. 4) Velký podnik – alespoň jedno z kritérií (počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční rozvaha) přesahuje hodnoty použité pro vymezení středního podniku. Skrýt nápovědu

3.část: 14/15

Jakými nástroji by měla Česká republika podporovat rozvoj podnikání?

3.část: 15/15

Má být v rámci výpočtu při zdanění příjmů fyzických osob zachována tzv. superhrubá mzda a solidární přirážka?

Zobrazit nápovědu

Superhrubá mzda vyjadřuje celkové náklady zaměstnavatele na zaměstnance. Superhrubá mzda zahrnuje hrubou mzdu navýšenou o poměrnou část sociálního (22,8 %) a zdravotního (9 %) pojištění, kterou za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Solidární přirážka je zvýšená daňová sazba, která zatěžuje pouze příjmy převyšující zákonem stanovenou úroveň – tarifní sazba, podle které se daní příjmy dosahující takové úrovně je navýšena o 7 %. Skrýt nápovědu

ROZPOČET, DANĚ A PODNIKÁNÍ: výsledky

Prstencový graf Polární graf Radarový graf Sloupcový graf

Subjekty s nulovým počtem bodů:

3/6: SYSTÉM SOCIÁLNÍHO A ZDRAVOTNÍHO ZABEZPEČENÍ

3.část: 1/15

Jak by měla Česká republika dále rozvíjet sociální politiku?

Zobrazit nápovědu

Sociální politikou státu se rozumí soubor nástrojů a opatření, jejichž účelem je reagovat na nepříznivé životní situace obyvatelstva, snižovat negativní dopady sociálních rizik (např. stáří, invalidita, nemoc) a odbourávat negativní sociální jevy (např. nezaměstnanost, chudoba). V praxi jde o systém sociálních dávek, zdravotního a sociálního pojištění či důchodového zajištění. Sociální politika je úzce spjata se systémem výběru daní a přerozdělováním vybraných prostředků směrem k potřebným (tzv. princip solidarity). Skrýt nápovědu

3.část: 2/15

Jak by měla Česká republika změnit systém vyplácení sociálních dávek?

3.část: 3/15

Jak by měla Česká republika změnit systém podpory rodin s dětmi?

Zobrazit nápovědu

Současný systém podpory rodin s dětmi je možné rozdělit do 3 základních oblastí: 1) daňová – např. slevy na dani a odečitatelné položky na dítě, snížení odvodů na důchodové pojištění pro rodiče, společného zdanění manželů atd.; 2) dávková – např. rodičovský příspěvek, přídavky na dítě, porodné, započtení péče o dítě při výpočtu zásluhové složky výměry důchodu atd.; 3) službová – např. zvýhodněné půjčky pro mladé rodiny, novomanželské půjčky, zařízení státní péče pro předškolní děti, zvýhodněné bydlení pro mladé rodiny, možnosti částečných úvazků či flexibilní pracovní doby atd. Skrýt nápovědu

3.část: 4/15

Měla by Česká republika vyplácet zálohované výživné?

Zobrazit nápovědu

Zálohované výživné je forma sociální dávky, která by náležela rodičům, kterým bývalý partner dluží na výživném. Tato forma finanční pomoci od státu by měla kompenzovat nezaplacené alimenty. Skrýt nápovědu

3.část: 5/15

Měla by Česká republika podporovat své občany v bytové nouzi?

3.část: 6/15

Měla by Česká republika zvýšit životní a existenční minimum nad rámec zákonné valorizace?

Zobrazit nápovědu

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Jde o maximální dávku vyplácenou v hotovosti, na kterou má nárok každý plnoletý občan České republiky bez vlastních příjmů. Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády k 1. lednu podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %. Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace. Skrýt nápovědu

3.část: 7/15

Jak by měla Česká republika nastavit výši minimální mzdy?

Zobrazit nápovědu

Minimální mzda vyjadřuje nejnižší cenu práce bez ohledu na její složitost, druh, množství a kvalitu, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním a obdobném vztahu. Skrýt nápovědu

3.část: 8/15

Jak by měla Česká republika nastavit výši zaručené mzdy specializovaných profesí?

Zobrazit nápovědu

Zaručená mzda stanovuje nejnižší cenu práce s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce. Pro tyto účely se vykonávané činnosti zařazují do 8 tarifních skupin dle specializace a pro každou z nich je stanovena příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy v hodinovém a měsíčním vyjádření. Zaručená mzda se vztahuje pouze na zákonem určené specializované profese spadající do jednotlivých tarifních skupin. Skrýt nápovědu

3.část: 9/15

Jak by měla Česká republika nastavit věkovou hranici odchodu do důchodu?

3.část: 10/15

Jak by měla Česká republika primárně reformovat systém důchodového zabezpečení?

Zobrazit nápovědu

V současné době se důchod neboli penze v ČR skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů) a z procentní výměry stanovované na základě doby pojištění a výše odvedených příspěvků jednotlivých občanů. Skrýt nápovědu

3.část: 11/15

Měla by Česká republika zvyšovat státem garantovaný důchod nad rámec aktuálně platné zákonné valorizace?

Zobrazit nápovědu

Valorizace důchodů v ČR podléhá zákonu o důchodovém pojištění, podle kterého je pravidelně k 1. lednu důchod zvyšován. Důchod se zvyšuje o inflaci, tedy o procentuální růst cen zboží a služeb v předchozím období, a k tomu se navyšuje o polovinu růstu reálných mezd. Skrýt nápovědu

3.část: 12/15

Jak by měla Česká republika primárně posílit systém financování veřejného zdravotnictví?

3.část: 13/15

Měla by Česká republika znovu zavést regulační poplatky za ošetření u lékaře?

3.část: 14/15

Jak by měla Česká republika proplácet dávku nemocenského pojištění?

3.část: 15/15

Měla by Česká republika umožnit pacientům připlatit si za nadstandardní zdravotní péči?

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO A ZDRAVOTNÍHO ZABEZPEČENÍ: výsledky

Prstencový graf Polární graf Radarový graf Sloupcový graf

Subjekty s nulovým počtem bodů:

4/6: ZAHRANIČNÍ POLITIKA, VNĚJŠÍ BEZPEČNOST A OBRANA

3.část: 1/15

Podle jakého principu by se měla Česká republika řídit při navazování zahraniční spolupráce?

3.část: 2/15

Měla by Česká republika aktivně prosazovat dodržování základních lidských práv a svobod či demokratické změny v jiných státech?

3.část: 3/15

Jakým způsobem by měla Česká republika nastavit svou azylovou a migrační politiku?

3.část: 4/15

Jakým způsobem by měla Česká republika navazovat a utvářet zahraniční spolupráci se státy mimo evropský prostor?

3.část: 5/15

Jak by měla Česká republika zajišťovat svou obranu?

3.část: 6/15

Jak by měla Česká republika rozvíjet své členství v Severoatlantické alianci (NATO)?

3.část: 7/15

Má Česká republika zvyšovat výdaje na obranu státu a modernizaci ozbrojených složek?

3.část: 8/15

Mají být ozbrojené síly České republiky budovány a modernizovány v souladu se standardy Severoatlantické aliance (NATO) a/nebo Evropské unie (EU)?

3.část: 9/15

Mají se ozbrojené síly České republiky účastnit vojenských misí Severoatlantické aliance (NATO) a/nebo Evropské unie (EU), které jsou vedeny na území jiných států?

3.část: 10/15

Jak by měla Česká republika rozvíjet své členství v Evropské unii (EU)?

3.část: 11/15

Jakou podobu by podle Vás měla mít Evropská unie (EU)?

3.část: 12/15

Jakým způsobem by se mělo rozvíjet tržní prostředí v Evropské unii (EU)?

3.část: 13/15

Měla by Česká republika přijmout euro a stát se členem měnové unie?

Zobrazit nápovědu

Euro je společná měna eurozóny. Eurozóna je skupina členských států Evropské unie (EU), které nahradily národní měny společnou platební jednotkou nazvanou euro. Měnová politika eurozóny je prováděna Evropskou centrální bankou – nedílnou součástí přijetí eura je tak delegování pravomocí v oblasti měnové politiky na nadnárodní orgány EU. Skrýt nápovědu

3.část: 14/15

Podporujete integraci České republiky v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie (EU)?

Zobrazit nápovědu

Integrace v této oblasti zahrnuje delegování finančních příspěvků a kapacit bezpečnostních sborů ČR na řešení rizik a hrozeb s potenciálním dopadem na bezpečnost EU. Takto definované úkoly mohou zahrnovat také zapojení bezpečnostních sborů ČR do mezinárodních uskupení vznikajících pod záštitou EU a jejich účast na mírových a policejních misích v zahraničí. Skrýt nápovědu

3.část: 15/15

Podporujete integraci v oblasti společné azylové a migrační politiky na úrovni Evropské unie (EU) a delegování části legislativních a regulatorních pravomocí v této oblasti na nadnárodní orgány EU?

Zobrazit nápovědu

Integrací v oblasti společné azylové a migrační politiky je v tomto případě myšlena taková, která je založena na zavádění systematických pravidel regulujících průběh azylového řízení, návratové politiky a ochrany vnějších hranic. Není založena na povinných kvótách či centrálně řízeném přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Skrýt nápovědu

ZAHRANIČNÍ POLITIKA, VNĚJŠÍ BEZPEČNOST A OBRANA: výsledky

Prstencový graf Polární graf Radarový graf Sloupcový graf

Subjekty s nulovým počtem bodů:

5/6: MÍSTNÍ ROZVOJ, INFRASTRUKTURNÍ PROJEKTY A ZEMĚDĚLSTVÍ

3.část: 1/15

Jak by měla Česká republika posílit financování územních samospráv v oblasti místního/regionálního rozvoje a obnovy venkova?

Zobrazit nápovědu

Územní samospráva je geograficky vymezený celek, který má určitou míru pravomocí rozhodovat o svých záležitostech. Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Skrýt nápovědu

3.část: 2/15

Měla by Česká republika posílit pravomoci územních samospráv v oblasti místního/regionálního rozvoje a obnovy venkova?

Zobrazit nápovědu

Územní samospráva je geograficky vymezený celek, který má určitou mírou pravomocí rozhodovat o svých záležitostech. Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Skrýt nápovědu

3.část: 3/15

Měla by Česká republika posílit ochranu krajiny?

Zobrazit nápovědu

V současné době jsou diskutovány 3 skupiny návrhů, jejichž cílem je zvýšit ochranu krajiny v následujících oblastech: 1) Ochrana zemědělské půdy – cílem je omezit zabírání orné/zemědělské půdy pro účel výstavby a omezit postupující znehodnocování zemědělské půdy nešetrnými zásahy vedoucími např. ke snižování schopnosti půdy zadržovat vodu v krajině či půdní erozi. Dle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu se za zemědělskou půdu považuje orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty. 2) Ochrana lesů – cílem je omezit degradaci lesů, nešetrné zásahy do správy zalesněných úseků krajiny, které mají potenciál zvýšit negativní klimatické, hydrologické a půdoochranné funkce lesů na území ČR. Účelem je také podpořit druhovou rozmanitost vysazovaných dřevin s ohledem na jejich přirozené ekologické nároky. 3) Ochrana divoké krajiny – cílem je rozšířit různé typy chráněných území v ČR a dále omezovat negativní zásahy člověka v těchto přírodních lokalitách. Skrýt nápovědu

3.část: 4/15

Jaká opatření proti nedostatku vody v krajině by měla Česká republika primárně rozvíjet?

Zobrazit nápovědu

V současné době jsou diskutovány 2 skupiny návrhů, jejichž cílem je zmírnit dopady sucha a nedostatku vody v krajině: 1) Zvýšit retenční schopnosti krajiny – do této skupiny spadají veškeré návrhy, jejichž cílem je zvyšovat schopnosti krajiny zadržovat vodu a zabránit odtoku vody z krajiny, např. zvyšování členitosti krajiny a velkých půdních bloků, vytváření zasakovacích pásů, drenážních systémů, řízených mokřadů a výstavba nových retenčních nádrží. 2) Vybudovat závlahové systémy – do této skupiny spadají veškeré návrhy, jejichž cílem je budování závlahových systémů a jejich účelové spojení se zdroji závlahové vody, např. z retenčních nádrží. Skrýt nápovědu

3.část: 5/15

Jak by měla Česká republika nastavit systém přidělování dotací na podporu zemědělských podniků?

3.část: 6/15

Jaká dodatečná kritéria (kromě výměry obdělávané půdy) by měla Česká republika zohledňovat při přidělování dotací na podporu zemědělských podniků?

3.část: 7/15

Měla by Česká republika dále posilovat opatření zvyšující bezpečnost v oblasti potravinové produkce?

Zobrazit nápovědu

V současné době jsou diskutovány 2 skupiny návrhů, které mají vést ke zvýšení bezpečnosti v oblasti potravinové produkce: 1) Posílit kvalitu – cílem je omezit nežádoucí využívání chemických látek v procesu pěstování/chovu zemědělské produkce a výroby potravin, zajistit systémovou kontrolu kvalitativních standardů domácí produkce a zabránit dovozu závadných či nedostatečně kvalitních potravin ze zahraničí. 2) Posílit soběstačnost – cílem je dosažení maximální možné soběstačnosti ve výrobě co nejširšího spektra základních potravin a zajištění dostatku potravin pro občany ČR z domácí produkce. Skrýt nápovědu

3.část: 8/15

O jaký typ energetické soustavy by měla Česká republika primárně usilovat?

Zobrazit nápovědu

Energetická soustava je vzájemně propojený soubor zařízení využívaných pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektrické nebo tepelné energie. Skrýt nápovědu

3.část: 9/15

Jaké druhy výroby elektrické energie by měla Česká republika primárně rozvíjet?

Zobrazit nápovědu

Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Uhelná komise však v prosinci 2020 doporučila ukončit využívání uhlí v ČR pro výrobu energie do roku 2038. V současné době jsou diskutovány 3 návrhy, jejichž cílem je nahradit výpadek energie vyráběné v uhelných elektrárnách: 1) Jaderné elektrárny – předpokládá dostavbu nových jaderných zdrojů v rámci elektrárenských komplexů v Dukovanech a Temelíně. 2) Obnovitelné zdroje – předpokládá výstavbu velkokapacitních a/nebo nízkokapacitních výroben elektrické energie využívajících pouze obnovitelné zdroje (např. velké fotovoltaické či větrné elektrárny) napojených do systému rozsáhlé centrálně spravované přenosové a distribuční sítě. 3) Paroplynové elektrárny – předpokládá výstavbu elektráren, které využívají zemní plyn pro získání tepelné a elektrické energie. Jedná se o technologický celek, který vyrábí elektrickou energii přeměnou z chemické energie vázané v palivu (zemní plyn) prostřednictvím tepelné energie. Skrýt nápovědu

3.část: 10/15

Jak by měla Česká republika posílit zabezpečení elektrické sítě před výpadky dodávek (blackout)?

Zobrazit nápovědu

V současné době jsou diskutovány 2 skupiny návrhů, jejichž cílem je posílit stabilitu elektrické sítě ČR a zabezpečit ji proti výpadkům: 1) Modernizace přenosové soustavy – tento návrh předpokládá posílení schopností přenosové soustavy (např. zvyšování kapacity vedení a rozvoden či instalace transformátorů, které budou umožňovat přerozdělování toků na jiná, méně vytížená vedení), výstavbu transformátorů schopných blokovat nežádoucí přetoky energie z okolních států a výstavbu zásobníků schopných uchovat elektrickou energii v době, kdy je jí přebytek a uvolnit ji do sítě ve chvíli, kdy je jí nedostatek. 2) Budování soběstačných lokálních energetických center – tento návrh předpokládá posilování regionální či městské soběstačnosti ve výrobě energie a tepla podle aktuální spotřeby, přičemž tato centra nebudou závislá na kolísání energetických dodávek v jiných částech energetické sítě. Skrýt nápovědu

3.část: 11/15

Jak by měla Česká republika posílit financování rozvoje silniční a železniční dopravní infrastruktury?

3.část: 12/15

Jak by měla Česká republika zrychlit výstavbu nové silniční a železniční dopravní infrastruktury?

Zobrazit nápovědu

Zákon o liniových stavbách, který zkracuje lhůty pro vydání stanovisek a posudků, umožňuje provést zrychlené majetkové vypořádání a stanovuje limit pro odškodnění původních vlastníků pozemků, nabyl účinnosti v lednu 2021. Stále jsou však diskutovány další možnosti, jak proces výstavby, obnovy a údržby dopravní infrastruktury urychlit a zefektivnit. Skrýt nápovědu

3.část: 13/15

Měla by Česká republika cíleně zvýhodňovat využívání veřejné hromadné dopravy?

Zobrazit nápovědu

Systém veřejné hromadné dopravy je tvořen meziměstskými a městskými autobusovými, trolejbusovými, železničními a tramvajovými spoji, jejichž zřizovatelem jsou podniky provazované či dotované státem nebo místními samosprávami. Skrýt nápovědu

3.část: 14/15

Jaké prvky ekologicky šetrnější dopravy by měla Česká republika plošně rozvíjet a podporovat?

3.část: 15/15

Měla by Česká republika i nadále umožňovat soukromým dopravcům působit v oblasti osobní železniční dopravy?

Zobrazit nápovědu

Jedná se o proces liberalizace, kdy státem zřizovaný přepravce ztratí monopol a o získání licence na provoz přepravních služeb na jednotlivých železničních tratích se budou moci ucházet také soukromé přepravní společnosti. Proces liberalizace osobní železniční dopravy byl v ČR již zahájen, otázkou však zůstává, jakým způsobem by měl pokračovat. Skrýt nápovědu

MÍSTNÍ ROZVOJ, INFRASTRUKTURNÍ PROJEKTY A ZEMĚDĚLSTVÍ: výsledky

Prstencový graf Polární graf Radarový graf Sloupcový graf

Subjekty s nulovým počtem bodů:

6/6: ŠKOLSTVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ A KULTURA

3.část: 1/15

Jak by měla Česká republika nastavit systém financování mateřských, základních a středních škol?

Zobrazit nápovědu

Tato školská zařízení jsou v ČR zřizovaná veřejnými orgány (krajem/obcí), církevními institucemi či soukromými provozovateli. Politické strany se shodují v tom, že by ČR měla navýšit rozpočtové výdaje určené na financování regionálního školství nejméně na 5 % HDP. Otázkou však zůstává, podle jakého klíče by měla ČR tyto prostředky rozdělovat. Skrýt nápovědu

3.část: 2/15

Jak by měla Česká republika v budoucnu zvyšovat platy pracovníků ve školství?

Zobrazit nápovědu

V současné době jsou diskutovány 3 skupiny návrhů, jejichž cílem je dosáhnout zvýšení platů pedagogických i nepedagogických pracovníků působících v sektoru školství: 1) zvyšovat tarifní složku platů; 2) zvyšovat netarifní složky platů; 3) zrušení tarifního systému a individuální dohoda o mzdě. Skrýt nápovědu

3.část: 3/15

Jak by měla Česká republika nastavit předškolní vzdělávání?

Zobrazit nápovědu

Předškolní vzdělávání probíhá v mateřských školách určených pro děti zpravidla od 3 do 6 let. Pro děti v předškolním roce (děti, které k 31. 8. před daným školním rokem dosáhnou alespoň 5 let) je předškolní vzdělávání povinné. Skrýt nápovědu

3.část: 4/15

Jaký systém vzdělávání žáků se speciálními potřebami by měla Česká republika uplatňovat?

Zobrazit nápovědu

Děti se speciálními vzdělávacími potřebami se podle platného školského zákona dělí do 3 kategorií: a) se zdravotním postižením; b) se zdravotním znevýhodněním; c) se sociálním znevýhodněním. Skrýt nápovědu

3.část: 5/15

Měla by Česká republika umožnit individuální domácí vzdělávání?

Zobrazit nápovědu

Platný školský zákon umožňuje přerušení povinné školní docházky na 1. a 2. stupni základních škol a převedení žáka do programu individuálního domácího vzdělávání (IDV). Převedení žáka do programu IDV může být v současné době povoleno jen v individuálních případech a je podmíněno závažnými důvody. Skrýt nápovědu

3.část: 6/15

Jak by měla Česká republika primárně upravit učební osnovy a výukové metody na základních a středních školách?

3.část: 7/15

Jaké podmínky pro absolvování středoškolského studia by měla Česká republika stanovit?

3.část: 8/15

Měla by Česká republika zavést školné za řádné studium na veřejných vysokých školách?

Zobrazit nápovědu

Řádné studium je základním druhem studia na vysokých školách, které poskytuje úplné vysokoškolské vzdělání v příslušném studijním oboru. Studium na veřejných a státních vysokých školách je pro všechny studenty v českých akreditovaných programech bezplatné, dokud nepřekročí standardní dobu studia zvýšenou o 1 rok. Skrýt nápovědu

3.část: 9/15

Na základě jakých kritérií by měla Česká republika financovat veřejné vysoké školy?

Zobrazit nápovědu

Hlavní položku rozpočtového financování veřejných vysokých škol představuje příspěvek na vzdělávací činnost. Pro stanovení výše příspěvku je rozhodující především typ a náročnost vzdělávacích programů, počet studentů a míra naplnění cílů institucionálních plánů stanovených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Skrýt nápovědu

3.část: 10/15

Jaký typ společenského soužití by měla Česká republika primárně podporovat?

3.část: 11/15

Měla by Česká republika zdanit peněžité náhrady, které církve dostávají od státu za majetek, jenž jim nebyl vrácen v restitucích?

3.část: 12/15

Jaký postoj by měla Česká republika zaujmout vůči náboženstvím?

3.část: 13/15

Jak by měla Česká republika nastavit financování kultury a umění?

3.část: 14/15

V jakých oblastech by měla Česká republika primárně podporovat rozvoj kultury a umění?

Zobrazit nápovědu

V současné době jsou diskutovány 3 skupiny návrhů, jejichž cílem je podpora rozvoje kultury a umění v následujících oblastech: 1) Živá kultura – tato kategorie zahrnuje např. divadlo, tanec, živou hudební produkci, festivaly, umělecké soubory, cirkusy či firmy zajišťující tento druh umění. 2) Kultura v regionech – tato kategorie zahrnuje např. revitalizaci funkčnosti kulturních domů, sokoloven a tradičních spolkových domů či rozvoj kreativních míst (kolem knihoven, kulturních zařízení a škol v menších městech a obcích) či obnovu, udržování a rozvíjení místních tradic. 3) Církve – tato kategorie zahrnuje činnosti křesťanských církevních organizací (registrovaných podle zákona) např. v oblasti vzdělávání, etické výchovy, rozvoje tvůrčích činností, opravy, obnovy a údržby církevních kulturních památek či obnovy, udržování a rozvíjení křesťanských náboženských tradic a s nimi spojené umělecké tvorby. Skrýt nápovědu

3.část: 15/15

Měla by Česká republika dále zvýhodňovat vstupy do veřejných muzeí, galerií a památek?

ŠKOLSTVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ A KULTURA: výsledky

Prstencový graf Polární graf Radarový graf Sloupcový graf

Subjekty s nulovým počtem bodů:

Děkujeme za kompletní vyplňění dotazníku

Pro pokračování klikněte na tlačítko níže

Nebo přeskočit otázku