Volební systém Slovenska

Problematice volebních systémů v obecné rovině, včetně představení jejich základních typů, se na volbišti podrobně věnujeme v samostatném textu. V následujících odstavcích tak můžeme volně navázat přiblížením volebního systému, který se používá u našich slovenských sousedů.

Slovenská republika, soused nám historicky nejbližší, vznikla 1. ledna 1993 po rozpadu České a Slovenské Federativní republiky. Přestože jsou si politické systémy Česka a Slovenska celkem blízké, pozorujeme u slovenských sousedů několik odlišností. Slováci se rozhodli pro vytvoření Národní rady Slovenské republiky, která představuje jednokomorový parlament složený ze 150 poslanců. Pro doplnění můžeme uvést, že Česká republika založila dvoukomorový parlament, avšak Senát vznikl oficiálně až v roce 1996.

Jelikož na Slovensku existuje pouze jedna komora parlamentu, používá se ekvivalentně jeden volební systém. Jedná se o volební systém poměrný, jež využívá Česko při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Shoda mezi českým a slovenským poměrným volebním systémem panuje v případě uzavírací volební klauzule. Obě země stanovily zákonnou hranici 5 % všech hlasů, kterých musí kandidující politické subjekty dosáhnout pro zisk mandátu. Volební klauzule promluvila výrazným způsobem do volebních výsledků na Slovensku při parlamentních volbách v roce 2020. Uvedenou pětiprocentní hranici se nepodařilo překročit do té doby vládní politické straně, konkrétně Slovenské národní straně. Zároveň poprvé v historii samostatné Slovenské republiky se do Národní rady neprobojovala žádná z politických stran maďarské menšiny, jejíž příslušníci žijí převážně v jižních regionech Slovenské republiky.

Na Slovensku a v Česku platí stejné podmínky také v souvislosti s pasivním a aktivním volebním právem. Pro připomenutí lze stručně shrnout, že věková hranice 21 let platí pro pasivní volební právo, a aktivní volební právo počítá s věkem od 18 let. Odlišnost ve volebním právu nastává u možnosti korespondenčního hlasování, jež není v Česku doposud zavedeno. Slováci, kteří se nacházejí v termínu konání voleb mimo území své republiky, mohou hlasovat korespondenčně.

Zřejmě největší rozdíl mezi volebními systémy Česka a Slovenska najdeme ve vymezení volebních obvodů. Zatímco v českém volebním systému rozlišujeme 14 volebních obvodů kopírujících jednotlivé kraje, tak v případě slovenského systému existuje pouze jeden volební obvod zahrnující celé území Slovenské republiky. Tato odlišnost je viditelná na samotných kandidátních listinách. Při sněmovních volbách v Česku jsou kandidátní listiny z jednotlivých volebních obvodů poměrně krátké, v maximálním rozsahu 14-36 kandidátů podle kraje. Oproti tomu na Slovensku může být na kandidátních listinách až 150 kandidátů. Tento maximální možný počet kandidátů s sebou přináší hlavní výhodu slovenského volebního systému, která spočívá ve vysoké proporcionalitě. Výsledné zastoupení ve slovenském parlamentu tedy přesněji reprezentuje vůli občanů než výsledné zastoupení v české dolní komoře parlamentu.

Za zmínku jistě na závěr stojí existence volební kauce ve slovenském volebním systému. S tímto zajímavým a nezvyklým prvkem se v České republice nesetkáme. Pro každou kandidátní listinu musí být uhrazena volební kauce 17 000 €, přičemž politický subjekt, který kauci neuhradí, se nesmí voleb účastnit. Pokud v následných volbách strana získá alespoň 2 % všech odevzdaných hlasů, volební kauce se straně vrátí. V opačném případě kauce propadne státu. Kandidátní listiny na Slovensku jsou volné, neboť voliči disponují celkem čtyřmi preferenčními hlasy, jež mohou udělit libovolným kandidátům. Pokud se kandidátovi podaří získat alespoň 3 % preferenčních hlasů dané strany, má automaticky přednost v zisku mandátu před kandidáty umístěnými na kandidátní listině před ním.


Zdroje:

ČT24. (2021). Maďarské strany poprvé nebudou ve slovenském parlamentu. Je za tím rozhádanost i nezájem voličů. Česká televize. (staženo 12.04.2021). Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3057284-madarske-strany-poprve-nebudou-ve-slovenskem-parlamentu-je-za-tim-rozhadanost-i-nezajem?fbclid=IwAR1k-0hOTTsK6SqJbEsCGOsTSMCUqyJSM1A5ACAL8YQCOxMegglHzrazrlY

Chytilek, R., & Šedo, J. (2004). Volební systémy. Brno, Masarykova univerzita.

Jacková, S. (2016). Volebný systém v Slovenskej republike. Ulpianus – interaktívne právnické komentáre. (staženo 12.04.2021).
Dostupné z: https://www.ulpianus.sk/blog/volebny-system-v-slovenskej-republike

UPVS. (2021). Volby do Narodnej rady. Ústredný portál verejnej správy. Slovensko. (staženo 12.04.2021).
Dostupné z: https://www.slovensko.sk/sk/agendy/agenda/_volby-do-narodnej-rady-